Hruboskalsko čili Skalák

Moje srdeční oblast. V těhle skalách se psala historie českého lezení a ta sálá z každé věže. Co jméno, to legenda. Jak píše Joska Rakoncaj v předmluvě k druhému dílu průvodce: „Je mnoho míst, i pískovců, kde si horolezec daleko lépe zaleze a nemusí se přitom bát, že mu pod nohou upadne stup nebo v ruce zůstane chyt, avšak atmosféra Skaláku je jen jedna.“ Je to tak, ale normálnímu smrtelníkovi většinou nějaký čas trvá než se přes osolené křehké chyty, oblé vršky, písek v očích a slaňáky hluboko pod vrcholem přenese až k atmosféře. Mně asi tak šest let. Od té doby taky rozhlašuju, že cokoliv pod VII leze v Ráji jen cvok. Kruhy v tom většinou nejsou a kde jsou, je to díky tomu dost olezený a díky tomu značně nepříjemnější, když ne rovnou těžší. Za nejzáludnější číslo pak považuju číslo VI. Ale vyjímky se najdou a snad jich tu pár uvedu. Díky měkkému pískovci jsou skály členitější. Dá se tu dobře smyčkovat, líp než v Labáku a spol.

Atmosféru má taky populární hospoda U bazénu. Dá se tu i přespat. Tedy ne v hospodě, ale venku kolem bazénu. Jen v létě musíte udělat tu nepříjemnou volbu mezi propoceným spacákem nebo poštípaným horolezcem. Drsňáci pak můžou spát kdekoliv v lese či pod skálou, mastňáci pak v kempu Sedmihorky. Tady je i svého času (když nefungoval Bazén) populární bufáč „U taťky“, významný pro klubovou historii. Právě tady byl pro klub objeven Bang, který je teď sice už v zapomnění, ale není to tak dávno, co se bez něj žádná akce neobešla.

Doporučené cesty:

Jéňa:

Limonádová cesta na Figuru

• Mariáš : Normální cesta, III – už je to hódně dávno, co jsem to lez, ale myslim, že to byla docela dobrá cesta
• Skaut: Jižní spára, IV – tuhle cestu prý leze malý Vašek v oblíbeném filmu na údajný Dračí zub. Takže kdo si to chce předem nastudovat...
• Zlatá vyhlídka: Rohová cesta, IV – kdysi jsem se v tom vybál, zapytlil a všechny odrazoval, ale Osky mi pak vynadal, že jsem ho strašil a přitom je  to  hezký. Tak si to přeberte.
• Dívčí: Západní hrana, IV – kruhy žádný, ale asi troje hodiny
• Brána: Schuckova cesta neboli Šukovka, V – klasika. Už dost ojetá, ale pořád stojí za to.
• Trůn: JZ cesta, V – u kruhu zaštandujte
• Blatník: Údolní cesta, V – ultraklasika, ikdyž zejména začátek už má dost za sebou. Lovci samic 2011 určitě znají.
• Figura: Limonádová cesta, V
• Jeřabí: Čabelkova cesta, VI
• Mnich: Netopýří spára, VI – nebojte nespáruje se to. Ale je to trochu do kopce, tak to chce sílu.
• Májová cesta, VIIb – krásná klasika od Oldy Kopala. Tahle cesta léty zlehkla. Ale za VII to pořád bude. Akorát je na to většinou fronta.
• Jenovefa: Sobotní cesta, VII – v touhle od pohledu lehkou cestou jsem se kdysi plížil jako svou první skaláckou sedmou a čekal, kdy už přijde ta sedmičková zrada. Najednou jsem byl nahoře a nic. Hodně lehká sedma, dobře jistitelná. Jen slaňák nahoře nehledejte. Z břízky se „přesedá“ na suchý kořen suché borovice.
• Durango: Normální cesta, VII – na předskalí lehké sólo a štand, v převisu madla jak sloní uši. Na nástupu pozor na miny!

Adam:

• Blatník - Kalfeřtova hrana  VI - povinná! spousta smyc, pevná skála
• Sfinga - Plátkova stěna VII - pěkná klasika , trochu těžší nástup, ale jde tam smyce

• Kapelník - Normálka VII - opravdu lehká sedma na dominantu, Údolní VIIIa - krásná, lezecká maturita, chce to umět smyčkovat a najít hodiny pod kruhem (ještě než to ztěžkne). (lezl jsem jen 2.)

• Taktovka - Stará cesta VIIb - klasika 

David (něco pro začátečníky)

• Orloj - Normální cesta II
• Řetězová - Samá kapsa III - jde odjistit smyčkama jako v Juře
• Kočičí hlava - Normální cesta III - krásná koutová dvojspára

NE-Doporučené cesty:

David

• Kočičí hlava - Jihozápadní cesta IV - nejistitelné, nahoře olezené, nejsem sám, kdo to zapytlil